Patříte mezi ty, kdo si jako malí hráli na vojáky a nikdy v životě už je tato vášeň nepustila, ačkoliv se skutečnými vojáky nikdy nestali? Nebo patříte mezi ty, kteří stále ještě tak docela neodrostli dětským střevícům a hrají si tak rádi na vojáky ne jako malí, ale skutečně jako malí? Nebo patříte mezi ty, kdo by nejednou nejraději někoho zastřelili, ale brání jim v tom absence zbraně a paragrafy?
Pokud jste takoví, tedy po skoro opravdové střílečce toužící, něco bych tu pro vás měl. Jmenuje se to laser game a jde o zábavnou formu ‚hraní si na válku‘.
Člověku stačí sehnat si někde pár spoluhráčů, kamarádů, kolegů nebo dejme tomu i příbuzných, a vyrazit ‚na frontu‘, tedy do arény plné laserových efektů a soupeřů, jež je logicky záhodno skolit. Pochopitelně jenom jako, za pomoci laserových pistolí.

DSC_0196

Při takové laser game si člověk zaručeně užije spoustu legrace. Protože jak je známo, jsou střílečky něčím, co dokáže zabavit prakticky jakoukoliv generaci a kterékoliv pohlaví. A nejen pohlaví, jak by dodali cimrmanologové.
V účastnících tu koluje adrenalinu více, než je v běžném životě obvyklé, a navíc se tu přimějí i k pohybu, kterého se leckomu z našinců nejednou přímo zoufale nedostává, proniknou tu do světa tolik odlišného od toho jejich a zbaví se tak alespoň dočasně všedních starostí, jež je jinak provázejí. Protože jsou v oněch vestách se senzory a pistolemi v rukou rázem někým úplně jiným.

labyrint (48)

Každý se tu tak vyřádí dosyta. A to bez rizika, že se mu něco stane, protože se jedná o střelbu zcela bezbolestnou a žádné speciální dovednosti nevyžadující.
A proč si něco takového nedopřát, že? Když je to jenom jako, když tu nelze ani zemřít, ani se dostat do křížku se zákonem a skončit za katrem? Když je to jenom docela obyčejná legrace?
Kdo by se nechtěl vrátit třeba zase do klukovských let, že? Kdy běhal někde s klackem po louce a dělal to svoje „pif, paf a jsi mrtvej“.